Berounská radnice
Pohled na město
Náměstí s Pražskou branou
Informační středisko
Kostel sv. Jakuba
Beroun, Středočeský kraj
Beroun (latinsky Werone, německy Beraun) se nachází ve středočeském kraji, v bývalém okrese Beroun.
Z katastru města jsou známy četné pravěké lokality počínaje starší dobou kamennou. Při stavbě dálnice na katastru města na soutoku Berounky a Litavky byly nalezeny nástroje z říčních valounů , jejich stáří je 1,7 – 1,8 milionů let. Jsou to nejstarší doklady přítomnosti člověka nejen u nás, ale i na světě.
V roce 1179 stávala na levém břehu řeky Berounky osada Brod. Jiná osada pak na protějším břehu , tu pak král Přemysl Otakar II kolem r. 1265 nově vysadil na trhovou ves. Říkalo se jí latinsky Verona a německy Bern. V r. 1295 dal na místě této vsi vystavět Václav II královské město a obklopil je pevnými hradbami. Klášter dominikánů byl založen v jihovýchodním cípu. Berounským Pražským předměstím se pak stala blízká ves Brod. Obyvatelé byli Češi i Němci. Město zůstalo věrné císaři Zikmundovi i v husitských válkách. Jan Žižka je však dobyl s pražany 1.4.1421, rozbořil klášter a 37 mnichů dal upálit.
Později se městu začlo dařit, vzkvétala řemesla i obchod. Dobývala se tu v okolí železná ruda. Války, požáry i povodně však brzdily rozvoj města. Železnice zahájila provoz v r. 1862, vedla z Prahy do Plzně.
Z historie města se dochovaly zbytky opevnění se dvěma branami Plzeňsko a Pražskou z let 1300-1320, které později byly upravovány. 37 hranolových bašt zesilovalo vnitřní hradební zeď s cimbuřím, vysokou 7-9m. Před ní byl ještě hradební prstenec s nárožními válcovými věžemi. Několik pěkných renesančních a barokních domů stojí na Husově náměstí. Asi nejcennější z nich je renesanční Jenštejnský čp. 87 z roku 1612. Dnes je sídlo Muzea Českého krasu a má portál z červeného mramoru. Další je renesanční hostinec U Červeného orla ze 16. století s arkýřem a barokní domy Český dvůr z r. 1715 a U Tří korun z let 1683-84. Pseudorenesanční stavba od A. Wiehla z r. 1890 – Duslova vila je také architektonicky zajímavá. Historické památky doplňují také kostely – gotický sv. Jakuba z konce 13. století, který byl přestavěn na pozdně gotický v 16. století, a pozdně gotický hřbitovní Zvěstování P. Marie.
Morovou epidemii v r. 1680 připomíná morový sloup z r. 1681, moru tehdy podlehlo 341 obyvatel. Rozhledna přístupná veřejnosti stojí na parkově upravené Městské hoře , nedaleko centra. Pod ní je velmi oblíbené medvědárium s trojicí medvědů z večerníčku V. Chaloupky.
Část života zde strávil i dirigent Václav Talich (1883-1961), také tu i zemřel. Beroun je i rodištěm básníka Františka Branislava (1900-1967) a studoval zde na piaristické škole i Josef Jungmann.
Dopravu z centra města vyřešila dálnice, což mělo význam v novodobé historii – zdejší dálniční most je nejdelší v Čechách, měří 721 metrů.
Beroun je významným centrem lehkého a středního průmyslu. Svou průmyslovou zónu začal budovat už na počátku 90. let a zdejší podniky patří společně s akciovou společností mezi nejvýznamnější zaměstnavatele ve městě.
Velkou atrakcí je také berounská Městská hora s rozhlednou a medvědáriem, kde žijí od roku 2000 hrdinové televizního Večerníčku Méďové Matěj, Vojta a Kuba. Město Beroun má ve znaku a na svém praporu medvěda, a nyní se může pochlubit i medvědy živými. Královské město Beroun ležící na soutoku řek Berounky a Litavky láká k návštěvě nejen svými historickými památkami a bohatou kulturní a sportovní nabídkou, nýbrž i svým překrásným okolím. Je východiskem do dvou chráněných krajinných oblastí - Českého krasu a Křivoklátska. V oblasti, která byly osídlena již od pravěku, vznikla ve třináctém století při brodu přes řeku Mži (Berounku) osada. Procházela jí významná obchodní stezka vedoucí z Prahy do Plzně a dále do Bavor. První písemnou zprávu o městě nacházíme v listině Přemysla Otakara II. z roku 1265. Latinský název Verona byl do němčiny překládán jako Bern, do češtiny jako Berona, Berún a Beroun. Město však brzy zpustlo a muselo být znovu vybudováno za vlády Václava II. Byly založeny nové hradby a ochozy a byl založen i klášter dominikánů. V roce 1303 udělil panovník Berounu majestát, podle něhož se město mohlo spravovat právem Starého Města pražského.
Dnešní Beroun má 17 590 obyvatel. Jeho dominantou je budova radnice na Husově náměstí, jejíž pseudorenesanční podoba pochází z roku 1903. Z velmi zachovalého městského opevnění z 1.poloviny 14.století se těší zájmu turistů Pražská a Plzeňská brána, zbytky hradeb, hradebního příkopu a bašt. Město proslulo i svými hrnčířskými trhy, na které se už sedm let sjíždějí nejlepší hrnčíři a keramici z celé republiky. Právě hrnčíři patřili ve středověku k váženým a uznávaným řemeslům. Beroun, stejně jako mnoho dalších českých měst, poničila povodeň a nyní po opravě jsou některé části města hezčí než kdykoli předtím. Kompletně opravena byla lávka pro pěší přes Berounku, u níž můžete s dětmi nakrmit houskou velké množství kachen a labutí, městské kino Mír a také Duslova vila, do které přicházejí velcí i malí čtenáři pro své knihy a milovníci vážné hudby na překrásné koncerty. Nejvíce však prospěla rekonstrukce Husovu náměstí, jehož dominantou je budova radnice, před kterou se tyčí pomník Jana Husa. Dlouhou tradici mají na Husově náměstí pravidelné berounské trhy, které se konají každou sobotu dopoledne. Město také přitahuje filmaře. Zčásti se zde například natáčelo pokračování seriálu Nemocnice na kraji města po dvaceti letech .
Rozhledna na městské hoře
Beroun - současnost
Údolí řeky Berounky
Hotel Grand
Pražská brána - Hrnčířské trhy
Plzeňská brána
Plzeňská brána (Horní brána) byla součástí městského opevnění. Touto bránou procházela obchodní stezka z Prahy na západ a vybíralo se zde až do roku 1752 clo. Původní brána byla gotická a měla sedlovou střechu. Ta však byla po požáru 1735 nahrazena střechou barokní. Na průčelí vytvořil malíř V. Preis na konci 19. stol. mytologický výjev s bohem Chronosem a sudičkou předoucí niť života. Pod obrazem je nápis " Všeho do času, Pánbůh navěky". Na východním průčelí je i nejstarší dochovaná podoba městského znaku a věžní hodiny z konce 19. století, které nahradily původní orloj z roku 1508. Do věže se jde točitým schodištěm do prvního poschodí, výše pak vede původní schodiště středověké. V nejvyšším poschodí bydlel hlásný. Brána byla obývána do r. 1972. Dnes se zde nachází stálá expozice o této památce a o fortifikačním systému města, v horním patře je původní byt hlásného a výstava privilegií Berouna.
Pražská brána
Pražská brána (Dolní brána) byla postavena ve 14. století a zachovala si ve velké míře svuj gotický charakter. Původní vstup do věže byl z portálu, který byl spojen obyčejným žebříkem s hradbami. Přes všechna bezpečnostní opatření se však podařilo Janu Žižkovi právě na této straně městské hradby překonat a město dobýt. Zdi věže jsou až 2 metry silné. Točité schodiště vede do dvou klenutých místností, v nichž byla uložena ještě nedávno část městského archivu. Nyní slouží obě místnosti jako výstavní prostory. Vyjdeme-li branou, mineme hotel Venedik a otevře se nám vyhlídka na romantické zákoutí Benátky.
Berounské hradby
Zachované části hradeb svědčí o tom, že Beroun byl založen jako město hrazené. Ven se vycházelo dvěma branami. Horní (Plzeňská) i Dolní (Pražská) brána se zachovaly do dnešní doby a jsou symbolem města. Projdete-li Dolní bránou směrem k řece, ocitnete se v berounských Benátkách. Nestačíte se divit, jak romantická zákoutí dokáže řeka Berounka ve městě vytvořit.
Kostel svatého Jakuba
Původní trojlodní bazilika - vznikl ve 13. stol.současně s městem a až do 16. stol. byl obklopen hřbitovem. Kostel trpěl požáry, byl vyloupen Pasovskými a Švédy, několikrát byl přestaven. V pol. 17. století byla přistavěna barokní zvonice. Uvnitř kostela jsou zajímavé obrazy sv. Jakuba a sv. Jana Nepomuckého (1744) od J. P. Molitora, Snímání z kříze Van Dyckovy školy, cínová křtitelnice (1606) od Matěje Flamínka a vyřezávaná kazatelna od řezbáře Josefa Šnábla. Kostel se od konce roku 2000 může pochlubit i čtyřmi novými zvony, které vyrobila zbraslavská zvonařská dílna Rudolfa Manouška. Zvony získaly jméno po českých světcích - Václavovi, Ludmile, Anežce a Vojtěchovi. Obnovení svatojakubských zvonů v berounském děkanském chrámu by nebylo možné bez obrovské podpory nejen velkých sponzorů, ale především bez pochopení samotných občanů, kteří zejména při benefičních koncertech přímo v kostele sv. Jakuba podpořili veřejnou sbírku.
Berounské náměstí
Berounské náměstí rok 1906
Historické snímky Berouna
Foto pořízené kolem roku 1938
Berounsko -- Hrad Karlštejn
Hrad Karlštejn založil roku 1348 český král a římský císař Karel IV. za účelem ochrany říšských korunovačních klenotů. Díky tomu se stal ve své době nejen nedobytnou pevností, ale i místem které si tento císař velmi oblíbil a často zde pobýval, mimo jiné i díky hlubokým lesům v okolí, které jsou ještě dnes bohaté na zvěř.
Mimořádný zájem Karla IV. o tento hrad dokládá i skutečnost, že hrubá stavba této rozsáhlé pevnosti trvala pouhých devět let. Poté zde byla umístěna císařská koruna i bohatá sbírka uměleckých předmětů a relikvií, z nichž podstatná část byla odvezena švédským vojskem za Třicetileté války.
Karlštejn je nejnavštěvovanějším hradem v České Republice, přestože jeho sály nejsou bohatě vybaveny nábytkem a uměleckými předměty. Jeho výjimečnost je dána tím, že jako jediný si kompletně zachoval původní vrcholně gotický vzhled a v pozdější době nebyl nikdy přestavěn. K atraktivnosti hradu přispívá rovněž vystavená kopie české královské koruny.
Český kras - Koněpruské jeskyně
krápníky
vodopády
krápníky
stékání
vodopády
strážce jeskyní
krápníky
Berounští Méďové
Medvědárium
Navštívíte-li Beroun s dětmi, určitě byste se měli vydat na Městskou horu, kde je v klidném prostředí lesoparku nejen nádherné dětské hřiště, ale také medvědárium se slavnými třemi medvědy, hrdiny večerníčku Matěj,Vojta a Kuba.